Jakub Marek: Ozáření. Strach a úzkost počernobylského člověka
Jakub Marek: Ozáření. Strach a úzkost počernobylského člověka
Člověku je dána pozoruhodná schopnost strachu. Pozoruhodná především proto, že se dokážeme bát i toho, co nevidíme, neslyšíme, necítíme. Když v dubnu 1986 vybuchl čtvrtý reaktor černobylské atomové elektrárny na severu Ukrajinské SSR, vychrlil oblaka radioaktivních částic a uvrhl země ve stínu těchto mraků do kolektivního strachu. Všechno zůstalo jako při staru, rozdíl nebyl vidět, cítit, slyšet. Hlavní rozdíl byl strach, brázda strachu vyrytá tímto mračnem.
Strach z radiace je pozoruhodný a vypovídá o hlubším – úzkostném – vztahu člověka k vlastní smrtelnosti. Ale strach se dá rovněž zpeněžit, komodifikovat, a prodej strachu je velice úspěšný. Člověku je nejen dána pozoruhodná schopnost strachu, ale člověk se především bojí rád. V roce 2019 uvedla HBO seriál Černobyl a v něm se simulace strachu z radiace stává nejsilnějším prostředkem vyprávění. Jediné ozáření, kterého se nám dostává, je to z televizní obrazovky či displeje počítače.
COVID-19 je takovým Černobylem našich dní. Nepochybně zabíjí, děsí, ale také fascinuje a prodává se. Ale o tom více na samotné přednášce. Roušky – a protiradiační obleky – s sebou.
V souladu s nařízeními Hygienické stanice hl. města Prahy a Magistrátu hl. města Prahy musel být seminář zrušen.
