Přednáška se zaměří na předpoklady uvedené Nietzschovy otázky. Nejsou vůbec triviální, neboť nehovoří o bezprostřední danosti těla, nýbrž jej pojímá jako hypotézu. Téměř by se dalo říci, že pro tělo platí něco obdobného, co platí pro duši, totiž, že přemýšlení o duši formuje způsob, jakým o duši posléze pečujeme. Péče o duši však formuje (jaksi negativně) i péči o tělo. Nietzsche tudíž vznáší otázku, jak by v době vzrůstajícího naturalismu a pochybností o všem duchovním mohlo přemýšlení o tělesnosti znovu učinit zajímavou i myšlenku duše. Jakkoli se tedy úvodní Nietzschova otázka zdánlivě staví na stranu těla, nese v sobě i možnosti hlubší transformace duše.