Letos uběhne sto let od založení filosofického časopisu Ruch filosofický, který se stal oficiální platformou takzvané „generace mladších filosofů“ a vytvořil protiváhu vůči do té doby jediné, a proto monopolně uznávané revue zabývající se filosofií, České mysli. Zakladatelé nového časopisu (Ferdinand Pelikán a Karel Vorovka) otevřeně vystoupili proti „katedrové filosofii“, reprezentované zejména pozitivistou Františkem Krejčím, a předsevzali si rozšířit dosavadní spíše buditelskou a vzdělávací funkci filosofie o novou dimenzi, k níž myšlení v nově vzniklé republice vyzývalo, o funkci kritickou. Přirozeně při tom narazili na odpor zavedených filosofů, a proto brzy začali chápat svou snahu jako „boj o svobodu české filosofie“. Smyslem tohoto „boje“ nebyl pouze spor o povahu skutečnosti a obrazu lidství, který z ní rezultoval; na hlubší rovině zjednával možnost vstupu filosofie do širšího veřejného prostoru a její usmíření s demokratickou životní formou, kterou si mladé Československo teprve muselo postupně osvojovat. Masaryk říkal, že „krásná literatura nás národnostně vychovávala a vychovává dosud“, Ruch filosofický představoval, už jen tím, že lidem chtivým poznání nabídl alternativu a volbu, jak se orientovat v životě, pokus o filosofickou výchovu.

Plánovaná studentská konference zmapuje nejdůležitější oblasti, v nichž se tento pokus o filosofickou výchovu rozvíjel. Ruch filosofický vycházel s menšími prodlevami až do roku 1942, a je proto zjevné, že se obsahově dosti proměňoval. Nepochybně byl ale významným činitelem působícím v prvorepublikové duchovní a kulturní atmosféře, kterou v mnohém ovlivnil a přeměnil. Poválečné historické události daly na Ruch filosofický zapomenout, avšak jejich opětovná četba dokazuje, že v něm ještě stále pulsuje tehdejší život a že návrat k jeho stránkám zprostředkovává nám samým cestu k namáhavému poznání, kým jsme. Samotná konference i doprovodné akce, jež se k ní váží, si tedy kladou ambici připomenout tento proud československého filosofického myšlení, a tím se alespoň trochu přičinit o anamnézu dějinné paměti, jež v této oblasti dosud trpí povážlivými výpadky.

Během čtyř dnů konference se pokusíme uspokojivě pojednat značně obšírný materiál. Jednotlivé dny pokryjí témata jako např. dobový vliv socialismu a kolektivismu, filosofii ženství, dobový zájem o vědu (s důrazem na fyziku, astronomii, matematiku a psychologii), reflexi náboženství a tehdy vysoce populární téma okultismu, teosofie a antroposofie.